K životu potřebujeme radost. Radost je palivo, na které jedeme. Radost nám dává důvod, abychom vůbec ráno vstali z postele.

Jsem přesvědčen, že všichni zažíváme radost každý den. Jen jí nevěnujeme dostatek pozornosti. Od přírody je totiž náš mozek nastavený na to, aby dával větší důraz na informace o nebezpečí. Je to proto, abychom v době, když jsme žili jako lovci a sběrači, vůbec přežili. Bylo nutné, aby do našeho vědomí pronikly přednostně informace o hrozícím nebezpečí. Jenže to bylo v době, když měli informace jeden z našeho nejbližšího okolí. Jenže tento mechanismus působí i dnes, kdy se na nás valí množství informací z celého světa. A protože novináři, kteří vědí, jak naše mozky lační po negativních informacích, a oni potřebuji potřebují prodat svoje texty, hrnou na nás informace o všech možných neštěstích z celého světa. No a my máme pocit, že svět jsou jen samé vraždy, krádeže, války a přírodní katastrofy. A radost nikde.

A přitom to není složité. Stačí si jen všímat každého okamžiku, kdy zažíváme radost. To nemusí být nic velkého. Já to mám spojeno nejčastěji s přírodou, jídlem, s rodinou. Tak třeba dnes mně potěšily sněženky vyhřívající se na jarním slunci. Nebo si vychutnám každý šálek dobré kávy. Jen je potřeba náš mozek naučit, a byly dával okamžikům, kdy prožíváme radost, více pozornosti.

Jak na to? Je to vlastně velmi jednoduché. Mám na to techniku, které říkám Meditace vděčnosti. Každý večer, třeba při čištění zubů, si vzpomenu na Ty okamžiky, kdy jsem ten den zažil, byť jen malý, pocit radosti. Tím cvičím svůj mozek, aby věnoval více pozornosti právě těm radostným okamžikům.

Ne, nejsem zarytý zastánce pozitivního myšlení. I mě do života přicházejí bolestivé okamžiky, nepříjemné situace. Ale proč jim věnovat víc pozornosti, než je nutné? Přijdou a buď je mohu vyřešit, tak to udělám, nebo je nemohu vyřešit, a tak je nechám přebolet. A každý den dělám meditaci vděčnosti.

Samozřejmě je potřeba si občas dovolit i nějakou větší radost. A je potřeba si je plánovat. Je to právě proto, abychom se měli neustále na co těšit. A nemusí to být nějaké nákladné aktivity. Pokud na to máte, proč ne. Ale úplně stejnou radost může přinést třeba výlet do lesa, hra se vnoučetem, procházka s partnerem, apod.

Meditace vděčnosti nás tak vede k prožívání více radosti v životě.

Vděčnost je bránou k hojnosti.